AIIB: Nástup asijského bankovního tygra

Wang_Qishan_,Obama_Basketball_S&EDAsijská banka pro investice do infrastruktury 亚洲基础设施投资银行 (AIIB) je poslední dobou bezesporu jedním z nejdůležitějších témat celosvětového dění. I když ostře sledovaný souboj Spojených států amerických s lákavou nabídkou v podobě asijské banky je již téměř za námi, prohra Ameriky v tomto souboji otvírá novou debatu o budoucnosti světové ekonomiky.

Blíže k AIIB…

První zmínky o Asijské bance pro investici do infrastruktury se objevily v říjnu 2013, kdy se Čína nesouhlasně vyjádřila k fungování Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, ale i Asijské rozvojové banky. Hlavní příčinou čínského znepokojení byl převažující vliv Japonska, USA a Evropy v těchto institucích.

Založení Asijské banky pro investice a infrastrukturu navazuje na čínský projekt Nové hedvábné stezky, jenž si klade za cíl rozvinout „přátelskou“ mezinárodní politiku s čínskými sousedy a posléze propojit Čínu se zbytkem Eurasie. Fond pro tento projekt začal fungovat v únoru 2015 a od čínské vlády získal do začátku 10 miliard dolarů. To potvrzuje fakt, že jedním z oficiálních důvodů založení AIIB je vytvoření instituce podporující financování rozvoje infrastruktury a boje proti chudobě.

V červnu 2014 slíbila Čína Indii spoluúčast na projektu AIIB a zvýšila základní kapitál banky na 100 miliard dolarů. Slavnostní zakládající ceremoniál se konal 24. 4. 2014, přičemž společné memorandum do té doby podepsalo 21 asijských zemí: Čína, Indie, Thajsko, Malajsie, Singapur, Filipíny, Pákistán, Bangladéš, Brunej, Kambodža, Kazachstán, Kuvajt, Laos, Myanmar (Barma), Mongolsko, Nepál, Omán, Katar, Srí Lanka, Uzbekistán a Vietnam. Jedním z velmi11171489654_8245bc850b_o důležitých průlomů bylo, když v březnu 2015 britský ministr financí, George Osborne, přislíbil spoluúčast Velké Británie. Po Velké Británii se bleskovou rychlostí začaly přidávat další evropské země. K 15. dubnu 2015 bylo do projektu zapojeno již 57 zemí, kdy všechny stihly podat přihlášku do 31. 3. 2015, a stali se tak zakládajícími členy Asijské banky pro investice do infrastruktury. Mezi zakládajícími členy je 37 asijských a 20 zemí mimo Asii (výčet zde). Jedinými dvěma odmítnutými zeměmi jsou Severní Korea a Taiwan. Česká republika žádost doposud nepodala.

Proč je AIIB trnem v oku USA?

Důvodů, proč se projekt asijské banky nesetkal v USA s kladným přijetím, je hned několik. Zaprvé je to, jak je zmíněno výše, konkurence Světové banky, Mezinárodního fondu a Asijské rozvojové banky, ve kterých mají Spojené státy výsadní postavení.

yuan-82936_640Jako další důvod se nám nabízí obava z hospodářského posilování Číny. Čína je dnes po USA druhou největší ekonomikou na světě, což z těchto dvou zemí činí hlavní konkurenty na poli světové ekonomiky. To, že má Čína v plánu předehnat Spojené státy dokazuje nejen založení AIIB, ale taktéž projekt Nové hedvábné stezky, který by posunul čínskou ekonomiku na přední příčky vlivu ve světě. Další věcí je to, že založení AIIB s sebou nese potencionální nebezpečí výměny dolaru jakožto hlavní měny figurující v rámci celosvětového mezinárodního obchodu a tím pádem i oslabení americké ekonomiky.

Třetím aspektem americké nelibosti vůči AIIB mohou být i politické stanoviska. Jak píše deník NEO, jedním ze záměrů, které vedly k vytvoření Asijské banky pro investice do infrastruktury, může být i zájem o zlepšení vztahů Číny se svými sousedy. Důvodem pro takové jednání jsou přetrvávající konflikty v Pacifiku, do kterých se zapojilo i USA, stejně jako konflikt Číny s Vietnamem nebo čínsko-japonsko-taiwanský spor o ostrovy Diaoyu 钓鱼岛 (japonsky Senkaku 尖閣諸島). I když se projekt AIIB oficiálně distancuje od jakýchkoli politických záměrů, to, že se do projektu nezapojilo USA ani Japonsko, jakožto dlouhodobý čínští oponenti, rozpoutává diskusi o opaku.

Chystá se zlepšení?

Navzdory těmto aspektům však Reuters v úterý vydali zprávu o prohlášení amerického ministra financí, Jacka Lew, o připravenosti Spojených států uvítat projekt AIIB „dokud bude doplňovat stávající instituce a adoptuje vysoký standard řízení.“ Toto prohlášení na jednu stranu dává naději ve zlepšení čínsko-americké spolupráce, na druhou stranu však odráží strach americké vlády nad sílícím vlivem Číny v rámci ekonomické sféry ve světě.

A jaký je postoj České republiky?

640px-CBNodČeská republika se mezi státy podporující Asijskou banku pro investice do infrastruktury, zatím nepřidala, čímž propásla stěžejní termín do konce března. Chceme-li zjistit důvod pro takové rozhodnutí, lze se momentálně jen domýšlet. Pravdou však zůstává, že i pokud se Česká republika k asijské bance nakonec rozhodne připojit (toto rozhodnutí by po kladném výstupu USA vůči AIIB mohlo být o to jednodušší), šance pro čerpání výhod jakožto zakládajícího člena, jsou nám uzavřeny.

O autorovi

Kateřina Valíčková

Studentka Kulturních studií Číny (FF MUNI). Zajímá se o současnou Čínu, čínskou kulturu a spoustu dalších věcí. Momentálně se zabývá teorií česko-čínského obchodu.

Související články

Napsat komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *