Berte si, co hrdlo ráčí? Aneb Čínské bankety a Kampaň za vyjedený talíř

Zjednodušeně řečeno, čínské hodování rovná se kulatý stůl a na něm nespočet talířů plných lákavých pokrmů, ze kterých si každý hůlkami nabírá do vlastní misky. DSC04033Počet servírovaných jídel obvykle převyšuje počet hostů, markantní je to především u příležitosti svateb a jiných oslav či pracovních večeří. Nadbytek a hojnost, to je, oč tu běží. Pro hosta možnost dobře se najíst. Pro hostitele příležitost ukázat svůj sociální status a štědrost. Pokud jsou totiž talíře vyjedeny do posledního zrnka rýže, naznačuje to, že hostitel je držgrešle a neumí se postarat o spokojenost svých hostů. Jestliže ale na talířích zůstávají zbytky, hodně zbytků, znamená to, že hosté se najedli dosyta a hostitel neztratil tvář.

Dřívější hladomory jsou zapomenuty, v současném období postupující urbanizace, zvyšující se životní úrovně a relativního blahobytu přichází na scénu plýtvání potravinami. Na základě výzkumu z roku 2010 odborníci z Čínské zemědělské univerzity odhadují, že každoroční množství potravinového odpadu z restaurací odpovídá zhruba 10 % zemědělské produkce Číny. Převedeno do konkrétnějších čísel, čínské restaurace vyhodí každý rok asi padesát milionů tun potravin, přičemž tento objem by byl dostatečný k nasycení dvou set milionů lidí, tedy přibližně patnácti procent čínské populace.

RTR40BSBTelevizní stanice CCTV se tato nepředstavitelně vysoká čísla pokusila přiblížit na příkladu jediného pracovního dne recyklační stanice v Lanzhou. Dvakrát denně objede čtyřicet pět sběrných vozů o objemu nákladního prostoru pět tun více než dva tisíce restaurací ve městě. Každý den svezou minimálně sto padesát tun potravinového odpadu. Jak je to možné? A jsme zpět u fenoménu čínských banketů a obav ze ztráty tváře. Šéfkuchař nejmenované pekingské restaurace podle CCTV uvedl, že na každého hosta připadají dva kilogramy zeleniny, půl kilogramu masa a půl kilogramu rýže, přitom však celá polovina servírovaných pokrmů skončí jako odpad. Projde-li restaurací tisíc hostů, celkové množství potravinového odpadu vystoupá na jeden a půl tuny za den.

Na začátku byla fotografie
Když se čínský novinář Xu Zhijun 徐志军 v roce 2012 přestěhoval z rodné vesnice kdesi v provincii Jiangsu do hlavního města Peking, užasl při návštěvě restaurace nad enormním množstvím zbytků určeným k vyhození. Při příležitosti Mezinárodního dne Země tedy Xu zveřejnil na svém Weibo účtu fotografii dočista vyjedeného talíře a vyzval ostatní, aby následovali jeho příkladu a vyvarovali se plýtvání jídlem.

Jeho snaha o nápravu společnosti by pravděpodobně zůstala bez povšimnutí, kdyby se do celé věci nevložil sám prezident Xi Jinping. Ten nejenže veřejně zkritizoval pořádání extravagantních banketů, ale také se rozhodl jít osobně příkladem zkorumpovaným úředníkům, bohatým firmám i obyčejnému obyvatelstvu. A tak čínskými médii proběhla zpráva, jak prezident Xi a jeho doprovod během prosincové návštěvy provincie Hebei pojedli oběd složený z pouhých čtyř chodů a mísy polévky. Ve světě vysokých pohlavárů neobvyklá skromnost.

A jelikož příklady táhnou, spustila se v lednu roku 2013 Kampaň za vyjedený talíř (guangpan xingdong 光盘行动) – znaky 光 盘 v tomto případě neodkazují na CD disk, ale jedná se o zkráceninu věty „Vyjíst potraviny na talíři“ (吃光盘子中的食物). Heslem dne se stalo šetření potravinami. ZnáDSC05382mé osobnosti začaly hnutí propagovat slovy „Začnu u sebe, dnes nenechám zbytky“ (从我做起,今天不剩饭). Na sociálních sítích se strhla lavina přísah o uvědomělé konzumaci potravin. V restauracích všech kategorií se objevily plakáty a nálepky se slogany typu „Dnes nenecháš zbytky, zítra nebudeš hladovět“ (今日无剩菜,明日无饥饿), „Jíst dobře a hodně je potěšením, nevyhazovat a nenechávat zbytky je ctností“ (吃好吃多是美意,不扔 不剩是美德) či „To, co je vyhozeno, jsou zbytky; to, co je ztraceno, jsou krev a pot“ (倒掉的是剩菜,流走的是血汗). Restaurace začaly hostům servírovat menší porce jídel a zdarma nabízet službu zabalení nedojedených zbytků. Na hosty pak bylo apelováno, aby byli v objednávkách střídmí a žádali jen tolik jídla, kolik mohou reálně sníst, případně aby se neostýchali odnést si zbytky domů.

Jaká je situace v čínských restauracích o dva roky později? Na stolech stále zůstávají nálepky, na stěnách stále visí plakáty. Ale od stolu, nad kterým je přilepeno varování, že tomu, kdo nechá na talíři více než polovinu jídla, bude k celkové ceně připočítána drobná pokuta, právě odchází skupina studentů a za sebou nechává pět šest z poloviny plných mís. A doplatek za plýtvání se nekoná.

A co Západ?
Teď je ale načase nasypat popel taky na vlastní hlavu. Podle zprávy OSN je totiž v celosvětovém pDSC01448růměru vyhozena čtvrtina až třetina celkového objemu vyprodukovaných potravin. Stejně jako Čína, i euroamerická společnost obecně nejvíce plýtvá potravinami v poslední, spotřebitelské fázi. Příliš velké porce jídel, které nejsme schopni dojíst, příliš velká balení potravin, která nejsme schopni spotřebovat před expirační dobou, to vše vede k alarmujícím číslům statistik. Na jednoho obyvatele České republiky například průměrně připadá 69 kg potravinového odpadu ročně. Plýtváním potravinami tak lidstvo otevírá Pandořinu skříňku environmentálních, ekonomických a sociálních problémů, které bude muset někdo řešit. Jenže kdo a jak?

Zdroje:
http://baike.baidu.com/link?url=4PCWU7QTqRuwo8G56-gfDZ–g2TskqOzqUlvE5F7MPhEXNCGy-DsEIqpG2iaFoxwJKXBILCF_n3FqDrbP7k9jq
http://www.bbc.com/news/world-asia-china-21711928
http://www.chinanews.com/gn/news/2010/03-10/2161052.shtml
http://conservationmagazine.org/2013/09/china-wastes-huge-amounts-of-food/
http://english.cntv.cn/program/china24/20130125/102068.shtml
http://www.legalweekly.cn/index.php/Index/article/id/2181
http://www.osn.cz/soubory/final-media-brief-unic-glopolis.pdf
http://www.pri.org/stories/2013-07-22/no-waste-lunch-chinas-clean-your-plate-campaign
http://www.worldwatch.org/food-waste-and-recycling-china-growing-trend-1
http://news.xinhuanet.com/local/2013-01/24/c_114480314.htm

Související články

Napsat komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *