Čína oslavila MDŽ zatýkáním žen bojujích za svá práva

India China Activists DetainedJen dva dny před čínskými oslavami MDŽ (Mezinárodní den žen slavený po celém světě 8. března již od roku 1909) zadržela čínská policie skupinu domácích feministických aktivistek. Pět z nich zůstává v trestní vazbě pro podezření z „podněcování hádek a provokování nepokojů“. Domácí i světovou veřejnost takto nekompromisní postup proti pětici aktivistek šokoval, neboť tímto obviněním se často v Čínské lidové republice umlčuje disent a tresty za zmíněný prohřešek mohou dosahovat i mnohaletého odnětí svobody. Zadržené aktivistky přitom měly na oslavy MDŽ v plánu pouze distribuci samolepek v městské hromadné dopravě v Pekingu, Kantonu a Hangzhou, kterými chtěli vyzvat policii k důslednému boji proti sexuálnímu obtěžování ve veřejné dopravě.

Je to již víc než jeden měsíc co jsou Wu Rongrong, Zheng Churan, Li Tingting, Wei Tingting a Wang Man drženy ve vazbě a i přes volání po jejich okamžitém propuštění ze strany femitruk-hillary-sunglassesnistických organizací a lidskoprávních aktivistů jak v Číně tak zpoza jejích hranic zůstává budoucnost mladých žen nejistá. Naposledy se podařilo mediální podporu jejich případu probudit bývalé ministryni zahraničních věcí a pravděpodobné kandidátce na budoucí prezidentku USA Hillary Clintonové, která na svém twitterovém účtu označila zadržení žen za „neomluvitelné“. Čínské ministerstvo zahraničí zareagovalo podobně jako v případě všech dřívějších pokusů prohlášením, že se jedná o vnitřní záležitost Číny a cizí země včetně jejich politických představitelů by měli respektovat suverenitu čínských soudů.

001aa018f83f10abf64102Všechny zadržené osoby jsou sice mladé, ale i tak v Číně poměrně známé a úspěšné aktivistky bojující za ženská práva a práva LGBT komunit. Své renomé si vydobyly nápaditostí svých protestů a happeningů i obratnou prací s médii, novými informačními technologiemi a sociálními sítěmi. Pravděpodobně nejznámější z pětice zadržených je 25 letá Li Tingting, která šokovala v roce 2012 Čínu kampaní „Okupujte pánské záchodky“ (占据了男士厕所). Tato původně recesistická akce, která se brzy začala virálně šířit po pekingských veřejných toaletách, měla za cíl poukázat na nedostatečné množství ženských zařízení oproti mužským. V den svatého Valentýna téhož roku pochodovala Li se svými kolegyněmi ulicemi města ve svatebních šatech potřísněných krví, čímž chtěli zvýšit povědomí o přehlížené problematice domácího násilí v čínských rodinách.

Zmíněná Li Tingting řekla před rokem br自由五人-free-the-five-itským novinářům z listu Guardian, že situace je vážná, neboť „diskriminace na základě genderu se postupně zhoršuje a prohlubuje.” Další z pětice zadržených, pětadvacetiletá Zheng Churan, si postěžovala, že feministky jsou v Číně obviňovány z nenávisti k mužům a většinovou společností včetně žen jsou odsuzovány. Podle nevládní organizace Čínských ochránců lidských práv (Chinese Human Rights Defenders, chrdnet.com) jsou ostatními třemi zadrženými zakladatelka a výkonná ředitelka ženského centra Weizhiming v městě Guangzhou Wu Rongrong, ředitelka pekingské organizace Ji’ande bojující za práva čínské LGBT komunity, Wei Tingting a Wang Man, aktivistka která usiluje o zahrnutí otázky genderové rovnosti do agendy vládního boje proti chudobě.

Situace v oblasti ženských práv se v současné Číně nevyvíjí nejlépe. Komunistická strana, které je obecně přisuzován vysoký kredit za historické osvobození celé poloviny čínské společnosti, tedy žen, z područí té druhé, mužské části, v současnosti jen pasivně přihlíží návratu tradičních hodnot do čínské společnosti a tím i návratu původního podřízeného postavení ženy v tradičně silně patriarchálním rodinném systému. Jedním z aktuálních fenoménů doby akcelerujícím nerovné postavení žen do budoucna je například obecně přijímané pravidlo, že muž (či jeho rodina) je mezi novomanžely tím, kdo musí investovat do společného bydlení. Muž je ale nejen tím, kdo byt kupuje, je především osobou, na kterou je nemovitost zapsána. Se stoupající rozvodovostí v čínské společnosti pak ženy odchází z manželství bez zajištění nemovitostí.

img_23211Jiným současným trendem vedoucím k znevýhodnění žen  je narůstající věk novomanželů v okamžiku vstupu do sňatku z důvodů dokončení studia a založení kariéry. U svobodných žen nad 27 let přitom dramaticky klesá vyhlídka na nalezení vhodného manžela, zatímco u mužů s postupující kariérou a zaopatřením vyhlídky na sňatek naopak rostou.  Těmto ženám, které takzvaně „zůstanou na ocet“ se v Číně přezdívá shengnü (剩女) doslova „přebytkové ženy“.

Hlas bojovnic za ženská práva však neutichá ani po nesmlouvavém zásahu proti reprezentantkám této komunity. Po Číně se šíří vyjádření solidarity se zadrženými formou společných fotografií v maskách pěti zatčených aktivistek, které si sympatizanti vyrábějí z jejich vystřižených fotoportrétů a které následně šíří po populárních sociálních sítích jako je Weibo nebo Weixin. Čínské státní orgány zodpovědné za „údržbu“ kyberprostoru reagují jejich průběžným mazáním. V pětadvaceti členném politbyru ÚV KS Číny, které dění v miliardové zemi kontroluje jsou pouze dvě ženy. V sedmičlenném stálém výboru politbyra, který drží v rukou reálnou moc nad celou zemí a společností, není žena ani jedna.

Další doporučené čtení:
http://www.chinafile.com/library/excerpts/education-detained-chinese-feminist-li-tingting
http://www.chinafile.com/conversation/dark-days-women-china
http://www.theguardian.com/books/2014/jun/05/leftover-women-gender-inequality-china

O autorovi

Pavel Šindelář

Vzděláním etnolog a religionista se zájmem o dění v současné čínské společnosti. Povoláním vedoucí oddělení propagandy na Centru jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity. Filmový gurmán a zakladatel cyklu Kino Asia. Otec dvou dětí, syn dvou rodičů, vítěz legendární soutěže v pojídání čínských plněných knedlíčků jiaozi v roce 2005 na Chengchi university v Taipeii.

Související články

Napsat komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *