Čínsko-japonské vztahy na plátně (recenze knihy)

V květnu loňského roku proběhly oslavy 70. výročí od konce druhé světové války. V asijském kontextu však samo připomenutí této události bylo kontroverzní a na přetřes v médiích se dostala řada historicky bolestivých témat, zejména ve vztahu role Japonska za této války a jeho expanze na teritoria mimo japonské ostrovy. Kniha Griseldis Kirsch „Současné čínsko-japonské vztahy na obrazovce: historie 1989-2005“ (Contemporary Sino-Japanese Relations on Screen: A History, 1989–2005) začíná reflexí válečného konfliktu s pomocí historické perspektivy „japonské imperiální politiky“ ve východoasijském regionu. Autorka se postupně přes období druhé světové války, poválečnou okupaci a ekonomický boom Japonska v druhé polovině 20. století, dostává až do roku 1989 signalizujícího konec studené války. Zde začíná hlavní text její analýzy, který reflektuje současný diskurs měnících se geopolitických vztahů mezi východoasijskými zeměmi a dalšími regiony. Klíčové jsou pak v knize vztahy mezi Japonskem, a jak autorka nazývá „třemi Čínami“ – a sice Čínskou lidovou republikou (ČLR), Taiwanem a Hongkongem.

9781472572394Ačkoliv kniha Griseldis Kirsch nebyla vydána k výročí ukončení druhé světové války, i tak je cenným příspěvkem k tomuto tomuto tématu, zejména v oblasti mediálních studií se zaměřením na oblast Dálného východu. V textu je reflektován historický posun v mezinárodních vztazích v této oblasti, snaží se pochopit a přehodnotit čínsko-japonské vztahy v jejich současné podobě. Autorka tak činí se zaměřením na oblast mediálně populárních žánrů, kterými jsou televizní pořady (drama a seriály) a filmy (primárně hrané) natočené v Japonsku, případně jako koprodukce s Japonci. Jak je patrné z názvu, autorka své historické šetření rámuje do období od roku 1989 do roku 2005 (1989-2005 pro film a 1991-2002 pro televizní drama a seriály), s důrazem na postupně zvyšující se význam ČLR jako světové mocnosti v těchto letech. Kirsch s pomocí diskurzivní analýzy zkoumá, jak tyto vizuální žánry pracují s představami o „třech Čínách“ (především pak ČLR) a jejich jinakostí (ve vztahu k Japoncům).

V úvodu knihy Kirsch rekapituluje zásadní historická fakta a představuje základní premisy, které ovlivňují představy o současné Číně a čínských identitách (včetně taiwanských a hongkongských) z pohledu Japonců. Zdůrazňuje nutnost přezkoumání japonské mediální produkce a způsobu, jakým si Japonsko kulturně, politicky a ekonomicky budovalo svou pozici v mezinárodních vztazích, zejména pak ve vztahu se Západem, Čínou, a dalšími asijskými zeměmi. První kapitola Japan and China – An Uneasy Relationship Full of Misperceptions? se zabývá otázkou čínsko-japonských vztahů a historických problémů, které dává do souvislosti s japonskou koloniální minulostí a kdysi ambiciózním projektem „Velké východoasijské sféry vzájemné prosperity“ (japonsky 大東亜共栄圏), diskurzu japonské imperialistické propagandy, který se v průběhu knihy neustále vynořuje v souvislosti s mediální analýzou autorky. Následným využitím perspektivy post-kolonialismu autorka zformulovala interpretační rámec, kdy na jedné straně mocenské struktury stojí Japonsko s přetrvávajícími hegemoniálními ambicemi v daném regionu, a na straně druhé Čína, která se ve vztahu k Japonsku vždy nachází v hierarchické pozici. Skrze tento interpretační rámec pak autorka kategorizuje japonské mediální reprezentace do čtyř různých (překrývajících se) modelů. Pro Griseldis Kirsch jednotlivé reprezentace odpovídají konkrétnímu hierarchickému umístění mezi Čínou a Japonskem, ale zároveň i socioekonomické a geopolitické realitě, která postupně re-definuje čínsko-japonské vztahy v průběhu zkoumaných let.

140aPrvní reprezentace japonské mediální produkce odpovídá modelu, ve kterém jsou Číňané představováni jako marginalizovaná skupina (např. ve filmech postavy čínských studentů v Japonsku z počátku devadesátých let), kteří potřebují pomoc a podporu (například film Ai ni tsuite, Tokyo 愛について東京 – anglicky About Love, Tokyo z roku 1992). Vzájemné vztahy ve filmech i televizních pořadech zrcadlí logiku nadřazenosti a podřízenosti. Ačkoliv tomu tak není vždy explicitně, Japonci jsou spíše zobrazováni v rolích jako mentor, průvodce či chlebodárce a Japonsko jako přiměřeně vyspělá a ekonomicky nadřazená země (kapitola Japanese Economic Dominance in China). Druhý model ze zhruba poloviny devadesátých let zobrazuje Čínu jako „hororovou vizi“ a vyzdvihuje zlé, materialistické znaky Číňanů (například film Fuyajo 不夜城 – 20140818062428744anglicky Sleepless town z roku 1998). Zejména jsou tak prezentování v krimi žánrech, které populárně ztělesňují zahraniční kriminalitu v Japonsku (kapitola China as Japan`s Vision of Horror). Třetí model již reaguje na ekonomický rozvoj ČLR a naopak reflektuje hospodářský útlum japonské ekonomiky od devadesátých let, což je divákům prezentováno skrze Čínské tradice, které jsou interpretovány jako možný zdroj spásy a energie (kapitola China as a source of salvation for Japan?). Japonsko v  období devadesátých let začíná v Číně hojně investovat a navzdory politickým rozepřím se daří rozvíjet zejména ekonomické vztahy. Dobovou situaci dobře vystihuje autorčino přirovnání „hot economics, cold politics“. Čtvrtý model „internacionalizace“ reflektuje odklon od ekonomických a politických témat k otázkám politiky identit (kapitola (De)constructing national Identities?) a zkoumá postavy, které ztělesňují mix etnických/národních identit. Toto mezinárodní pozadí pak odkazuje na možnost vytvoření heterogenních kulturních vzorců pro japonskou společnost, která je vnímána jako etnicky homogenní. Tento trend šel ruku v ruce se vzrůstající imigrací do Japonska, kdy se počet Číňanů v Japonsku mezi léty 1990-2000 více než zdvojnásobil (ze 130 tisíc na 335 tisíc). Jak autorka poukazuje, měnící se představy o Číně, ale i o dalších asijských zemí a jejich občanech, kteří přicházejí do Japonska, a jejich účinkování v japonských filmech a TV produkcích, či převzaté filmové produkce z dalších zemí (například v Japonsku velmi populární korejská dramata jako Zimní sonáta, japonsky20110909_1 Fuyu no sonata 冬のソナタ, korejsky Gyeoul yeonga 겨울연가) ukazují, jak se Japonsko vyrovnává s výzvami, které souvisí s trendy internacionalizace, transnacionalizace a přílivu cizinců do Japonska, to vše ve vztahu či v protikladu k esencializující představě japonské národní identity (tzv. diskurz Nihonjinron). Tento diskurz pracuje s představou kulturně, sociálně a etnicky homogenní japonské identity a obsahuje v sobě předpoklad japonské výjimečnosti ve vztahu k jiným národům.

Ačkoliv Kirsch připouští, že existují variace a výjimky k jejím výše uvedeným modelům, autorkou zformulovaný interpretační rámec je založený zejména na mocenských vztazích (s odkazem na japonský post-kolonialismus a dichotomie kolonizátor/kolonizovaný, centrální/periferní, nadřízený/podřízený) a k uchopení dalších zajímavých témat, která sama nastiňuje, došlo jen částečně. Vzhledem ke způsobu, jakým byla problematika představena a omezenému rozsahu knihy je to pochopitelné, avšak přesto je škoda, že její analýza zůstala nenaplněna v otázce kulturních reprezentací postav, postav z jednotlivých čínských oblastí a/nebo identifikace s nimi. Autorka v tomto ohledu klade hlavní důraz na otázku vztahu Japonců s ČLR, a reflexe a problematizace ve vztahu k Taiwanu a Hongkongu nabízí pouze omezené líčení „dalších Čín“ a zjednodušený vztah Japonska k těmto oblastem. V tomto ohledu mohla kniha poskytnout obsáhlejší analýzu jednotlivých oblastí v kontextu historických a politických zvratů, jakožto mediální reprezentace různých čínských identit a japonské identifikace/vymezování se vůči nim. To vše by jistě obohatilo současnou diskusi o čínsko-japonských vztazích nejenom na obrazovce.

Griseldis Kirsch. Contemporary Sino-Japanese Relations on Screen: A History, 1989–2005. London and New York: Bloomsbury, 2015. 224 pp. ISBN 978-147257238-7.

O autorovi

Pavel Šindlář

Pavel Šindlář je studentem doktorského studijního programu Sociologie na fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Související články

Napsat komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *