Zemřel otec pinyinu, díky kterému rozumí svět čínštině

Dnes, jen den po svých 111. narozeninách (112. dle tradiční čínské datace) zemřel v Pekingu slavný čínský lingvista a ekonom Zhou Youguang 周有光, jemuž je připisováno autorství pinyinu 拼音, konceptu čínské hláskové abecedy, který převádí čínské znaky do latinky. Zhou se narodil v době, kdy Číně vládla poslední císařská dynastie. Studoval a pracoval v Japonsku či Spojených státech, ale po roce 1949 se vrátil do mladé Čínské lidové republiky, aby zde v čele speciálního výboru Komunistické strany strávil několik let rozvojem systému pinyinu. Jeho první verze pochází z roku 1956, jako oficiální způsob fonetického zápisu čínštiny byl v ČLR přijat v roce 1958. Tento systém naprosto zásadně změnil způsob, jakým se čínský jazyk učí a pomohl výrazně zvýšit úroveň gramotnosti čínské společnosti. Negramotnost dosahovala před vznikem pinyinu v Číně 85%, v současnosti je přitom téměř nulová.

Pinyin vychází ze starších transkripčních systémů z první poloviny 20. století, převážně z Latinxua Sin Wenz a Gwoyeu Romatzyh. Způsob označování tónů diakritickými znaménky je převzat z předcházejícího systému fonetického přepisu znaků bopomofo. Pinyin je oficiálně používán také v Singapuru, ale i ve větší části světových jazyků, včetně angličtiny. Oficiálně je od roku 2009 zaveden také na Taiwanu. Pinyin, na rozdíl od většiny českých médií i odborné a krásné literatury, používá pro převod čínských znaků do latinky i platforma Přeszeď.cz. Věříme, že v budoucnu by se znalost jeho čtení a korektní výslovnosti, měla stát podobným všeobecným znalostním standardem, jakým je dovednost vyslovit správně francouzsky či anglicky zapsané slovo. Lépe se pak domluvíme o čínských reáliích s celým světem, Číňany nevyjímaje.

Zhou Youguang se v průběhu turbulentního vývoje Číny druhé poloviny 20. století stal postupně kritikem poměrů ve své vlasti a excesů její komunistické vlády. V průběhu Kulturní revoluce byl spolu s mnoho dalšími intelektuály a obyvateli měst poslán na venkov k ideologické převýchově prací. V pozdějších letech napsal řadu knih, z nichž většina byla zakázána. V rozhovoru pro americké National Public Radio z roku 2011 například uvedl, že doufá, že bude žít dost dlouho na to, aby se dožil režimního odsouzení krvavého zásahu proti demonstrantům na náměstí Tian’anmen a rehabilitace jeho obětí.

Související články

Napsat komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *